Občanská věda: Když se výzkum otevírá všem
Občanská věda propojuje svět profesionálních vědců s nadšenými dobrovolníky z řad veřejnosti. Každý, koho dané téma zaujme, se může stát součástí skutečného výzkumu – často čistě z nadšení a bez nároku na odměnu. Ačkoliv lidé přírodu pozorují a zaznamenávají už po staletí, skutečný rozmach občanské vědy přišel až v posledních letech díky internetu a moderním technologiím. Dnes mohou dobrovolníci jednoduše sdílet svá pozorování prostřednictvím aplikací, ukládat data do společných databází a propojit se s lidmi z celého světa. Nejčastěji pomáhají se sběrem dat, ale jejich role může být mnohem širší – od spoluvytváření výzkumných projektů, přes podílení se na managementu a ochraně ohrožených druhů až po sdílení vlastních zkušeností a znalostí. Občanská věda tak otevírá dveře k vědě každému, kdo chce přispět k poznání světa kolem nás.
V dnešní době čelíme zásadnímu problému: mnoho původních druhů z přírody rychle mizí. Současně se ale objevují nové druhy, které k nám přicházejí z úplně jiných koutů světa – a v novém prostředí se často chovají jako invazní a narušují přirozenou rovnováhu. Sledovat tyto změny v tak velkém měřítku je však pro vědce i instituce ochrany přírody velmi náročné, a to zejména kvůli omezeným finančním zdrojům a tedy nemožnosti celoplošného mapování. Právě proto se stále více prosazuje občanská věda, která umožňuje zapojit širokou veřejnost do monitorování přírody a pomáhá získávat cenná data napříč různými oblastmi biologie a ochrany životního prostředí. Zatímco invazní druhy se díky občanské vědě sledují poměrně běžně, u vzácných a ohrožených druhů to zatím tak rozšířené není. O to výjimečnější je příběh karase obecného.
Díky aktivní účasti veřejnosti se nám podařilo shromáždit řadu cenných hlášení, která jsme následně ověřili přímo v terénu. Bez této spolupráce bychom jen stěží dokázali tak podrobně zmapovat často přehlížená a skrytá místa – malé zatopené lomy, zapomenuté rybníčky či nenápadné tůně, kde tento druh stále přežívá. Celkem náš tým nalezl okolo 60 populací karase obecného, ale většina z nich už postupně ustupuje tlaku invazních druhů. Některé populace jsme navíc neupřednostnili kvůli tomu, že se v nich vyskytují smíšené fylogenetické linie. I když je to jen malý zlomek oproti tomu, kolik populací tu bylo dříve, stále existují takové, se kterými má smysl dál pracovat a využít je pro zakládání nových lokalit. V rámci mezinárodní spolupráce se připravuje pátrání i v jiných státech EU – například v Horním Rakousku v rámci programu Interreg Living Treasures, a vědci z dalších zemí mají také zájem projekt převést na jejich území.
Budoucnost ochrany karase obecného tak bude stát především na populacích, které neobjevily instituce ani vědci, ale lidé, kteří nám ve svém volném čase ochotně pomáhali. Právě na této výjimečné spolupráci a vzájemné důvěře chce tým Zachraň karase stavět i nadále – a postupně ji rozšířit i na ochranu dalších ubývajících druhů ryb.
Je možné i nahrávání výskytů přes mobilní aplikaci:
